Srpnová obloha zve k pozorování
Měsíc srpen zlomil na polovinu to „slastné“ období prázdnin, ale léto tím zdaleka nekončí. Bude-li stálé počasí, bude možné často pohledět na krásy srpnové oblohy, na zajímavé hvězdné útvary i na jasné vesmírné objekty. Kdo bude trpělivý, osvojí si další letní souhvězdí, která doposud neobjevil. Tentokrát nás bude zajímat večerní obloha v oblasti nadhlavníku. Hlavu musíme zvednout velmi vysoko, až kolem 90°. Tam nalezneme významná letní souhvězdí jako je Lyra a Labuť. Obě patří do tzv. „letního trojúhelníku“. V jeho vrcholech leží tři jasné hvězdy VEGA (souhv. Lyry), Deneb (souhv. Labutě) a níže k obzoru Altair (souhv. Orla). Trojúhelník je významný pro orientaci na letní obloze a bylo o něm pojednáno v Letovickém zpravodaji loni v čísle 7/2009.
Nejmenší z těchto tří souhvězdí je souhv. LYRY. Najdeme jej kolem 21. hod. vysoko v nadhlavníku východně od souhv. Herkula. I když je Lyra malé souhvězdí, je výrazné a zají-mavé. Má tvar rovnoběžníka. Nejjasnější hvězdou je VEGA namodralé barvy. Patří mezi nejjasnější hvězdy na obloze. Má asi 50x větší zářivost než Slunce, má jasnost 0 mag a je od nás vzdálena 25 ly. Astro-nomové zjistili, že Vega je obklopena prachovým diskem, který je považován za vznikající planetární soustavu. Další hvězda Sheliak je pěkná zákrytová proměnná hvězda. Mezi hvězdami beta a gama dalekohledy objevily zajímavou prstencovou mlhovinu M 57 v Lyře. Je nejznámější z prstencových mlhovin je od nás vzdálena 4100 ly. Na pravém okraji souhvězdí naj-deme radiant meteorického roje Lyrid.
Řecká báje prozrazuje, že slavný pěvec Orfeus hrál na lyru vyrobenou ze želvího krunýře. Orfeus dostal lyru od boha Slunce a umění Apollona, protože prý hrál na lyru velmi krásně. Zlé víly bakchanky však Orfea zahubily, a tak Orfeus lyru opustil. Nikdo na světě nebyl hoden hrát na tento posvátný nástroj. Proto víly Musy, ochránkyně umění, si vyprosily na nejvyšším bohu, aby tuto lyru přenesl mezi souhvězdí. Tak se prý také stalo, podnes září lyra jakou souhvězdí na obloze.
Srpnové Slunce bude pokračovat ve vysílání teplých paprsků a bude se zvolna posouvat ke světovému rovníku. 1.8. vyjde v 5h 29min a zapadne ve 20h 43min. Dne 31.8. vyjde v 6h 13min a zapadne v 19h 47min SELČ. Během srpna se den zkrátí o 1h 40 min. Sluneční azimut klesne ze 120°na 104° (o 16°). Do znamení Panny Slunce vstoupí 23.8. v 7h 26min SELČ.
Měsíc v srpnu zaznamená 4 fáze: 3.8. poslední čtvrt, 10.8. nov, 16.8. první čtvrt a 24.8. úplněk. Vzhledem k tomu bude pozorování hvězdné oblohy výhodné asi do 20. srpna. Nejblíže Zemi bude Měsíc 10.8. (vzdálenost 358 tis. km) a nejdále od Země 25.8. (vzdál. 406 tis. km).
Hledáme na obloze planety. Merkur v srpnu nenajdeme. Venuše jako večernice bude zářit nízko na západní večerní obloze. Totéž platí o Marsu a Saturnu. Jupiter je jasný objekt v souhv. Ryb a bude viditelný pro celou noc. V souhv. Ryb se také nachází Uran, Neptun najdeme v Kozorohu. Obě planety se však musí pozorovat nejméně triedrem.
Z úkazů na obloze je důležité uvést seskupení tří planet Venuše, Marsu a Saturnu dne 6.8. večer nízko nad západním obzorem. Vodítkem nám bude jasná Venuše. 13.8. v noci bude možné sledovat meteo-rický roj Perseid (vzhledem k poloze Měsíce budou dobré podmínky). Ještě uveďme nejdůležitější srpnové konjunkce planet s Měsícem: 13.8. Saturn, Venuše a Mars a 27.8. Jupiter.